Twister - hra, do které zapojíte celou rodinu

19.02.2019

Co se vám vybaví, když se řekne Twister? Milovníkům rychlého občerstvení pravděpodobně tortilla plněná kuřecím masem, zeleninou a jemnou majonézovou omáčkou, rybářům zase gumová nástraha na větší pstruhy, okouny, candáty a štiky. Dnes však nebudeme ani vařit, ani rybařit - čeká nás oblíbená společenská hra sloužící nejen k protažení celého těla, ale hlavně k pobavení všech zúčastněných. Pro ty, co ji neznají, malá ukázka:

Kdo spadne, prohraje

Pravidla hry Twister jsou jednoduchá, stačí se držet hesla "Dělej, co ti řekne rozhodčí a snaž se nespadnout. Pokud zazní "Levá ruka červená", najdi si na hracím poli volné červené pole a dej na něj svou ruku. Je dobré být rychlejší než protihráč, protože na každém políčku dané barvy může být jen jedna končetina." Možná si řeknete "A to je všechno?" No, tak úplně ne - existuje celá řada modifikací hry, specifikace pro mimořádné situace či variace pro více osob. Úplné znění pravidel najdete zde - můžete je snadno vytisknout a přiložit ke hře. Pro počáteční porozumění principům hry však výše uvedená informace stačí.

K hraní bezpodmínečně nutně potřebujeme dobrou náladu (kdo by hrál s bručounem), dva hráče a jednoho rozhodčího, herní plán a losovací zařízení.

Jak vyrobit herní plán?

Připravíme si

  • 4 druhy barev ve spreji, např. červená, modrá, žlutá, zelená
  • vhodný podklad, např. přiměřeně velkou a pevnou látku (dobře poslouží klasické bílé prostěradlo),
  • řezák nebo nůžky, pravítko, kružítko, příp. hrnec či poklici o průměru cca 18 cm
  • papírovou krabici (např. od bot nebo z obchodu od ovoce)

Do dna papírové krabice vyříznete/vystřihnete díru o průměru cca 18 cm, popř. dvě vedle sebe, pokud se vejdou. Na předem připravenou podložku nastříkáme 4 řady barevných kruhů - vždy 6 kruhů v každé řadě. Je na vás, jestli se budete držet rozměrů originální podložky (viz barevné schéma), anebo zda kruhy rozmístíte "baj voko". Zejména u odrostlejších dětí či dospělých je dobré rozteče zvětšit. Důležité je, a by políčka byla snadno dosažitelná i pro hráče menšího vzrůstu.

Pokud je pěkné počasí, můžete se pustit do výroby venkovního hřiště. Stačí mít kousek plochy s posekaným trávníkem a místo barev ve spreji určených na textil zvolit ty, které se dají vodou smýt. Ideální jsou takzvané ruční značkovače, kterými se označují např. venkovní kurty apod. Odměnou vám bude stabilní hřiště, které se nikde nekrčí a nemuchlá.

Každopádně - také do výroby venkovního hřiště můžete zapojit své děti. Když jim vyměříte, kam přesně mají umístit šablonu, budou sprejem stříkat o sto šest a ještě se možná poperou o to, kdo jakou barvou. Je opravdu lepší vyříznout díry do krabice a ne jen na arch kartonu, protože stěny krabice vás i vaše ratolesti ochrání před případnými úniky barvy do stran.

Jak na losovací zařízení?

V originálním balení hry je k určení dalšího tahu využito hracích hodin. Přiznám se, že - řečeno mírnou parafrází klasika - tento způsob losování zdá se mi poněkud nešťastným. Zaberou zbytečně mnoho místa, jejich výroba je o poznání složitější než výroba alternativních způsobů losování a nezohledňují nové úkoly typu "vzduch" (ruce nebo nohy do vzduchu) či "hráčova volba" (hráč rozhodne o dalším pohybu). Jaké tedy máme další možnosti?

Žádné losovací zařízení

Tahle varianta je pochopitelně nejjednoduší na výrobu i na hru - nemusíme vyrábět vůbec nic, dokonce ani nepotřebujeme rozhodčího, který by určoval další tah. Jeden z hráčů určí končetinu, se kterou musí být pohnuto, a druhý hráč určí barvu kruhu. V rámci zachování spravedlivosti se hráči v určování končetiny a barvy střídají.

Tento způsob hry má své výhody i nevýhody. Umožňuje dobré taktizování (volíte tak, aby daná kombinace byla co nejvýhodnější pro vás a co nejhůř realizovatelná pro protihráče), nicméně pro menší děti není vhodná - takový šestiletý špunt má co dělat, aby dal ruce či nohy tam, kam má a nejspíš nezvládne ještě dumat nad tím, co by bylo dobré zvolit jako následující tah.

Losovací kostky

Potřebujete dva dřevěné hranolky, se kterými se bude dobře házet. (Matematik by ještě dodal, že uvedené hranolky mají být pravidelné čtyřboké a pokud možno dobře vyvážené, aby házení bylo spravedlivé.) Na stěny prvního hranolku napíšeme barvy (v originále tedy červená, zelená, modrá, žlutá), na stěny druhého hranolu končetiny (levá ruka, pravá ruka, levá noha, pravá noha). Pak už jen stačí hodit dvojici kostek na zem a přečíst, co padlo.

Bohužel ani tento způsob losování vám neumožní obohatit hru o úkoly typu "libovolná ruka červená" či "pravá noha ve vzduchu". Kostky jsou však dobře skladné a oproti kartičkám i dobře trvanlivé.

Losovací kartičky

Z mého pohledu nejjednodušší losovací zařízení, jejichž výrobu hravě zvládnou i děti. V základní verzi potřebujeme 4 kartičky dané barvy s nápisy LN (levá noha), PN (pravá noha), LR (levá ruka), PR (pravá ruka) - dohromady tedy 16 kartiček, velikost 5x5 cm naprosto stačí. Nechám na vás, jestli zvolíte barevné papíry (pak v rámci trvanlivosti doporučuji minimálně podlepit, lépe zalaminovat) nebo bílý tvrdý papír a barevné fixy. 

Uvedenou sadu můžete rozšířit ještě o další vychytávky:

  • zkratky psané na bílém papíře (popř. neutrální barvou, např. černou), které symbolizují umístění dané končetiny do vzduchu.
  • samotné barevné písmeno R či N značící umístění libovolné ruky či nohy na danou barvu
  • písmenka napsaná čtyřbarevně, která značí umístění dané končetiny na libovolnou barvu

Rozhodčí bude losovat a na základě vytažené kartičky zahlásí příslušný pokyn, například "pravá noha červená".

Pokud chcete, aby kartičky zvládly číst i malé děti, které můžou mít s písmenky ještě trochu potíže, můžete vytisknout námi předchystané kartičky, na nichž jsou jednotlivé končetiny vyobrazeny.

Kartičky jsou zde ke stažení ve formátu PDF.

Pravidla hry

  • Cíl hry  - Vymanévrovat protivníka z kolbiště.
  • Výchozí situace - Zutí hráči stojí proti sobě na kratších stranách kolbiště. Každý z nich stojí jednou nohou na žlutém kruhu a druhou nohou na modrém.

Hra

  • Rozhodčí pomocí vhodného losovacího zařízení určí pohyb končetiny na příslušnou barvu (např. "Levá ruka červená"). 
  • Hráči musí uposlechnout příkazů rozhodčího k pohybu a položit svou příslušnou končetinu na jakýkoli neobsazený kruh dané barvy.
  • Jakýkoli kruh smí být současně obsazen pouze jednou končetinou jednoho hráče. Pokusí-li se hráči o současné umístění nohou či rukou na stejný kruh, pak rozhodne rozhodčí, který z hráčů obsadil kruh dříve, a tomu jej přiřkne.
  • Končetiny, které jsou umístěny na kruzích, se nesmějí posunovat, ani se nesmějí zvedat bez pokynu rozhodčího, který se ve vydávání směrnic řídí "hodinami". Výjimečně je povoleno zvednout jednu ruku, chceme-li pod ní podsunout končetinu jinou. Rozhodčí však musí být předem požádán o povolení a ruka či noha se musí ihned vrátit na původní místo.
  • Mají-li oba hráči své tři končetiny na kruzích stejné barvy, jsou obsazeny všechny kruhy dané barvy. Ukáže-li losovací zařízení znovu právě tuto barvu, musí být provedeno nové losování.
  • S výjimkou popsanou v předchozím bodě musí hráč při každé volbě posunovat svou končetinu z jednoho kruhu na jiný, i kdyby to mělo být z kruhu na kruh stejné barvy.

Konec hry

  • Hráč prohrává, upadne-li nebo dotkne-li se loktem nebo kolenem kolbiště. Hra tím končí a druhý hráč se stává vítězem.
  • Domnívá-li se hráč, že nová pozice je pro něho nedosažitelná, nebo že by při pokusu o ni upadl, může hru vzdát.

Alternativní pravidla

Hra pro tři hráče

  • Dva hráči se postaví proti sobě jako při předcházející variantě a třetí hráč se postaví u delší strany na dva prostřední červené kruhy.
  • Hráč, který upadne, nebo který se loktem nebo kolenem dotkne kolbiště, vypadává ze hry a zbývající dva hráči pokračují.

Hra pro čtyři hráče

Hráči utvoří týmy po dvou hráčích.

  • Hráči jednoho týmu se postaví k sobě bokem a obsadí všechny čtyři kruhy na jedné straně, hráči druhého týmu učiní totéž na druhé straně kolbiště.
  • Rozhodčí používá losovací zařízení stejně jako ve hře pro dva hráče a všichni čtyři hráči musí zároveň obsazovat končetinou kruh udané barvy.
  • Členové stejného týmu (tedy spoluhráči) mohou obsadit stejný kruh každý jednou dvou končetinou, lhostejno kterou.
  • Když jeden z hráčů upadne nebo se loktem či kolenem dotkne kolbiště, končí hra prohrou jeho týmu.

Hra pro skupiny nebo celou společnost

Turnaj "každý s každým"

  • Hráči utvoří dvojčlenné týmy, které hrají podle plánu každý s každým. Výhry a prohry se zaznamenávají. Tým, který má nejvíce výher, je prohlášen za mistra Twister-turnaje.

Vylučovací turnaj

  • Hráči se seskupují do dvojčlenných týmů a hrají vylučovací turnaj. Vítězové hrají s vítězi, až nakonec zůstane jeden vítězný tým, který je prohlášen na mistra Twisteru.

Hra pro dva hráče s možností volby (bez rozhodčího)

  • Při této hře není použito losovací zařízení.
  • Jeden z hráčů určí končetinu, se kterou musí být pohnuto, a druhý hráč určí barvu kruhu.
  • Hráči se v určování končetiny a barvy střídají.
  • Hráč, který je na řadě s určením končetiny, ji má zvolit tak, aby pohyb byl pro něho výhodný. Druhý hráč určí naopak takovou barvu, která v kombinaci s určenou končetinou bude pro prvého hráče obtížně realizovatelná.

Fotografie - archiv Natalie Paramento

Vyrobeno s láskou v roce 2018,2019...
Já vím, já vím - správně česky je to U Zídka... jenže to není tak hezké. No snad to nevadí.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky